Bergbau in der Oder-Region

Již v raném středověku do Oderska připutovali němečtí horníci, nejdříve prospektoři, kteří ložiska drahých kovů hledali a po nich horníci, kteří rudy dobývali a zpracovávali. Území bylo jen řídce osídleno a tak v místech nálezů rud vznikaly nové usedlosti, osady a později celé vesnice. Na Odersku se těžily i zpracovávaly drahé kovy, konkrétně stříbro obsažené jako příměs v minerálech galenitu, sfaleritu a chalkopyritu. Celá oblast Nízkého Jeseníku byla po mnoho staletí zkoušena soužitím Čechů a Němců a nejinak tomu bylo také již ve středověku. Prosperující rudné hornictví bylo v předním zájmu zeměpánů a dá se předpokládat, že za vlády Jiřího z Poděbrad byli do Oderska povoláni čeští horníci z Kutné Hory, aby ložiska zkoumali a naleziště těžili. Dochované zápisy oderských kronik nám popisují, kterak se čeští horníci snažili ty německé vypudit, obraceli je na kališnickou víru a snažili se z nich jejich hornické znalosti vymanit. To se však nepodařilo, kroniky uvádí, že němečtí horníci raději jim známé rudé žíly zasypali, doly staly se nevýnosnými, až nakonec zpustly. Od 16. století se rudy na Odersku dobývaly s většími či menšími přestávkami až do 19. století. Výsledky dolování však nebyly nijak ohromující a těžba měla vždy jen lokální význam. V okolí města Oder můžeme dodnes najít stopy po různých druzích historického dobývání rud – povrchovém i hlubinném. Dnes můžeme po stopách rudného hornictví putovat po naučné stezce Stříbrný chodník vedoucí úbočím Pohořského kopce.

Hornická činnost na Odersku však nebyla nikdy zcela přerušena. V několika malých lomech se těžil stavební kámen a od roku 1875 začal Emil Teltschik s těžbou kulmských drob v kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou (dnes Lom Jakubčovice, EUROVIA Kamenolomy, a.s., největší kamenolom v České republice).

A ve 2. polovině 19. století přišla na řadu ložiska břidlice....

Die Flaschar-Grube heute

Als Flaschar-Grube wird heute das zweistöckige Bergwerk in der Lokalität Nový Svět (Neue Welt) bei Odry (Odrau) bezeichnet. Der obere Grubenstock, der in den historischen Karten als „štola Johann“ (Johann-Stollen) bezeichnet wird, ist älter und ein großer Teil der ausgebeuteten Kammern ist bereits eingestürzt.

Der untere Grubenstock, der nach Karel Flaschars Gattin „Hortensien-Stollen“ genannt wird, ist in fast unantastbarem Zustand erhalten geblieben. Die Stöcke der Grube sind durch einen 18 Meter langen Lüftungsschacht verbunden.

Die Besichtigungsroute beginnt im Hortensien-Stollen und führt durch eine 200 Meter lange Aufschlussstrecke in die Förderkammer. In dieser Kammer befindet sich eine der größten geologischen Attraktionen der Flaschar-Grube, eine teilweise ausgebeutete Falte. Durch den Schieferabbau ist die Faltenstirn freigelegt worden, die Wände der Kammer kopieren ihre Biegung, wodurch ermöglicht wird, das Gestein nicht nur im Schnitt, sondern auch in Richtung der Biegung der Falte, die sich durch die gesamte Kammer zieht, zu beobachten.

300m

okruh

90min

dobrodružství