Hornictví na Odersku
Již v raném středověku do Oderska připutovali němečtí horníci, nejdříve prospektoři, kteří ložiska drahých kovů hledali a po nich horníci, kteří rudy dobývali a zpracovávali. Území bylo jen řídce osídleno a tak v místech nálezů rud vznikaly nové usedlosti, osady a později celé vesnice. Na Odersku se těžily i zpracovávaly drahé kovy, konkrétně stříbro obsažené jako příměs v minerálech galenitu, sfaleritu a chalkopyritu. Celá oblast Nízkého Jeseníku byla po mnoho staletí zkoušena soužitím Čechů a Němců a nejinak tomu bylo také již ve středověku. Prosperující rudné hornictví bylo v předním zájmu zeměpánů a dá se předpokládat, že za vlády Jiřího z Poděbrad byli do Oderska povoláni čeští horníci z Kutné Hory, aby ložiska zkoumali a naleziště těžili. Dochované zápisy oderských kronik nám popisují, kterak se čeští horníci snažili ty německé vypudit, obraceli je na kališnickou víru a snažili se z nich jejich hornické znalosti vymanit. To se však nepodařilo, kroniky uvádí, že němečtí horníci raději jim známé rudé žíly zasypali, doly staly se nevýnosnými, až nakonec zpustly. Od 16. století se rudy na Odersku dobývaly s většími či menšími přestávkami až do 19. století. Výsledky dolování však nebyly nijak ohromující a těžba měla vždy jen lokální význam. V okolí města Oder můžeme dodnes najít stopy po různých druzích historického dobývání rud – povrchovém i hlubinném. Dnes můžeme po stopách rudného hornictví putovat po naučné stezce Stříbrný chodník vedoucí úbočím Pohořského kopce.
Hornická činnost na Odersku však nebyla nikdy zcela přerušena. V několika malých lomech se těžil stavební kámen a od roku 1875 začal Emil Teltschik s těžbou kulmských drob v kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou (dnes Lom Jakubčovice, EUROVIA Kamenolomy, a.s., největší kamenolom v České republice).
A ve 2. polovině 19. století přišla na řadu ložiska břidlice....
