Hornictví na Odersku

Již v raném středověku do Oderska připutovali němečtí horníci, nejdříve prospektoři, kteří ložiska drahých kovů hledali a po nich horníci, kteří rudy dobývali a zpracovávali. Území bylo jen řídce osídleno a tak v místech nálezů rud vznikaly nové usedlosti, osady a později celé vesnice. Na Odersku se těžily i zpracovávaly drahé kovy, konkrétně stříbro obsažené jako příměs v minerálech galenitu, sfaleritu a chalkopyritu. Celá oblast Nízkého Jeseníku byla po mnoho staletí zkoušena soužitím Čechů a Němců a nejinak tomu bylo také již ve středověku. Prosperující rudné hornictví bylo v předním zájmu zeměpánů a dá se předpokládat, že za vlády Jiřího z Poděbrad byli do Oderska povoláni čeští horníci z Kutné Hory, aby ložiska zkoumali a naleziště těžili. Dochované zápisy oderských kronik nám popisují, kterak se čeští horníci snažili ty německé vypudit, obraceli je na kališnickou víru a snažili se z nich jejich hornické znalosti vymanit. To se však nepodařilo, kroniky uvádí, že němečtí horníci raději jim známé rudé žíly zasypali, doly staly se nevýnosnými, až nakonec zpustly. Od 16. století se rudy na Odersku dobývaly s většími či menšími přestávkami až do 19. století. Výsledky dolování však nebyly nijak ohromující a těžba měla vždy jen lokální význam. V okolí města Oder můžeme dodnes najít stopy po různých druzích historického dobývání rud – povrchovém i hlubinném. Dnes můžeme po stopách rudného hornictví putovat po naučné stezce Stříbrný chodník vedoucí úbočím Pohořského kopce.

Hornická činnost na Odersku však nebyla nikdy zcela přerušena. V několika malých lomech se těžil stavební kámen a od roku 1875 začal Emil Teltschik s těžbou kulmských drob v kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou (dnes Lom Jakubčovice, EUROVIA Kamenolomy, a.s., největší kamenolom v České republice).

A ve 2. polovině 19. století přišla na řadu ložiska břidlice....

Flascharův důl dnes

Flascharovým dolem dnes nazýváme dvoupatrové důlní dílo v lokalitě Nový Svět u Oder. Horní patro dolu, v historických mapách nazýváno „štola Johann" je starší a velká část vytěžených komor je již zborcena.

Spodní patro dolu, zvané „štola Hortenzie" po manželce Karla Flaschara, je dochováno v téměř netknutém stavu. Patra dolu jsou propojena 18 metrovým větracím komínem.

Prohlídkový okruh začíná ve štole Hortenzie, prochází 200 metrů dlouhou slednou chodbou do těžební komory. V této komoře se nachází jedna z největších geologických zajímavostí Flascharova dolu, částečně vytěžená vrása. Těžbou břidlice bylo odhaleno čelo vrásy, stěny komory kopírují její ohyb, což umožňuje horninu pozorovat nejen v řezu, ale také ve směru ohybu vrásy, která se prolíná celou komorou.

300m

okruh

90min

dobrodružství